704 Photos - Aug 26, 2014
Photo: Interaktivní mapu s trasou, seznamem zastávek i vyznačenými místy pobytu viz na adrese

http://goo.gl/EEgJRf

(Autor: Lukáš Hala)Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Skadar, (albánsky Shkodër, srbsky Skadar/Скадар, italsky Scutari) se nachází na severozápadě země a je čtvrtým největším městem Albánie. Ve městě s nejbližším okolím žije asi 217 400 obyvatel.

Od 3. století př. n. l. zde sídlily Ilyrské kmeny, roku 167 př. n. l. už tu existovalo Římské město. Ve 4. století, to už patřilo pod Byzantskou říši, tu vzniklo biskupství. Mezi lety 1043 - 1360 patřilo Srbům, poté Benátkám a od roku 1392 Turkům. Přesto Turci museli o město stále soupeřit s Benátskou republikou, která se zde pokoušela získat moc, a nakonec i uspěla - obnovila tu svoji vládu mezi lety 1396 až 1479. Osmanská říše zde po obnovení svojí vlády rozšířila do té doby cizí islám; vznikly lázně, bazar a mešity. Osvobození od cizí nadvlády přišlo až o více jak 400 let později - v roce 1913, rok po vzniku nezávislé Albánie. Za 1. světové války bylo obsazeno vojsky Černé Hory a Srbska, v roce 1919 se stalo ale opět albánským městem. O dalších 20 let později, v 2. světové válce ho obsadili Italové, stejně jako celou zemi. Po válce se zde zahájila industrializace spojená se socialismem stalinského typu. Po vzoru Číny proběhla kulturní revoluce, která vyvrcholila zrušením náboženské svobody a zbořením všech kostelů a mešit. Na začátku 90. let minulého století tu došlo k nepokojům a protestům proti tehdejšímu režimu; ten se nakonec v roce 1991 zhroutil.

(Wikipedie)Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Foto Lukáš HalaPhoto: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Valbona - 1965 m n.m.Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: ThethPhoto: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Jeden ze cca 750 000 bunkrů, které nechal vybudovat komunistický diktátor Enver HodžaPhoto: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: V nadmořské výšce cca 2000 m. V pozadí zřejmě vrcholek Arapit, 2217 m.Photo: Photo: Foto Lukáš HalaPhoto: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Ráno 25.7. před odjezdem z Theth.Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Video z cesty viz na
https://www.youtube.com/watch?v=34UvsXee1nA

Druhé podobné:

https://www.youtube.com/watch?v=tztdrz68rI8Photo: Photo: Video z cesty viz na
https://www.youtube.com/watch?v=34UvsXee1nAPhoto: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Mše sv. v BogëPhoto: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Drač neboli Durrës (řecky Δυρράχιο, Dirráchio; srbsky Драч, Drač; italsky: Durazzo), je nejstarší a druhé největší město Albánie, významný námořní přístav situovaný na východním pobřeží Jaderského moře při severním okraji Dračské zátoky, asi 30 km západně od Tirany. V letech 1914–1920 byla Drač hlavním městem Albánie.

Drač založili pod jménem Epidamnós (Επίδαμνος) řečtí osadníci z Korintu a Kerkyry roku 627 př. n. l.. Podle řeckého historika Thukydida se později Korinťané a Kerkyřané ocitli ve sporu o toto město a nakonec r. 431 př. n. l. události vyústily ve vleklou peloponéskou válku. Od roku 229 př. n. l. náležel Římanům, kteří jej přejmenovali na Dyrrhachium (řec. Dyrrhachion) a zbudovali odtud strategicky důležitou silnici Via Egnatia do Soluně, později protaženou až do Konstantinopole.

Více viz

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dra%C4%8DPhoto: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Jediný jezuita albánského původu, P. ...Photo: Ten ohábitovaný je františkán, ne jezuita. :-)Photo: Photo: Photo: Photo: Z návštěvy Matky TerezyPhoto: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Ráno.Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Berat, také nazývaný Albánský Bělehrad (albánsky: Berat nebo Berati), je město ležící v centálně-jižní části Albánie. Má okolo 71 000 obyvatel (2009). Je hlavním městem stejnojmenného kraje. V roce 2005 bylo město spolu s městem Gjirokastër zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Berat leží při pravém břehu řeky Osum v místech, kde vytéká z údolí mezi pohořími Mali i Shpiragut a Mali i Tomorrit do pobřežní nížiny.

(Wikipedie)Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: Photo: