Profile cover photo
Profile photo
Petr Novak
280 followers -
Jen se tak vozím po vlnách. Mám cestovku, občas dělám weby, poznávam kultury prostřednictvím couchsurfingu, sportuju, žiju a užívám si to.
Jen se tak vozím po vlnách. Mám cestovku, občas dělám weby, poznávam kultury prostřednictvím couchsurfingu, sportuju, žiju a užívám si to.

280 followers
About
Posts

Post has attachment

Post has attachment
Jak získat účet v Německé bance a kartu, se kterou vybíráte po celém světě bez poplatku? Je to jednodušší, než si myslíte.  #TravelBible  
Add a comment...

Post has attachment
Na webu knihy je nově k dispozici ukázka připravované Cestovatelské bible. #Enjoy 
Add a comment...

Post has shared content
Ekonomika sdílení

Určitě jste ten příběh už také slyšeli. O tom mladém páru, z Radotína nebo snad Kamýku, kdo si to má pamatovat. Pronajali gauč ve svém panelákovém bytě přes AirBnB a najednou, nejenom že neměli problémy se splácením hypotéky, ale ještě u nich každý týden bydlel někdo zajímavý, kdo u nich vařil lokální speciality, učil je jazyk, vyprávěl jim o životě v dalekých zemích hrál si s jejich roční dcerkou. Ten příběh, který se skutečně a nepochybně někomu stal a je jedním z propagátorů ekonomiky sdílení. Vize světa, kde nevlastníte, ale sdílíte. Kde spotřebu nahradí spolupráce a rozumné využívání zdrojů, místo plýtvání přijde rozumná úvaha a kde se vytratí role statut symbolů, která lidi odlišují na úspěšné a ty méně úspěšné. 

Vždy, když přijde chvíle pro skepsi nad současnou verzí globalizovaného spotřebitelského kapitalismu, hledá se naděje, že všechno dobře skončí. Že lidé se umoudří, vrátí se k hodnotám  keltského sdílení přírody, řecké moudrosti a římského pořádku, aniž by se při tom stali Němci. A ekonomika sdílení je jeden z pramenů, který vytryskl z hlubin internetu a pomocí svých úspěšných vlajkonošů jako je AirBnb, Uber nebo Kickstarter se hlásí o slovo. A místo na výsluní. Mnozí věří, že ekonomika sdílení napraví naši dobu, obyvatelstvo i ekonomiku samotnou. 

Ekonomika sdílení, to nejsou veřejné půjčovací služby, jaké známe z minulosti, jako knihovny, půjčovny automobilů nebo filmů. U těchto starých služeb všechny půjčované předměty vlastnila stejná firma, která provozovala půjčovnu. V ekonomice sdílení zapůjčované zboží vlastní jednotlivci a od nich oddělená je služba, která půjčování agreguje a zprostředkovává. To je příklad AirBnB. Služba vznikla v roce 2008 a nabízela zprostředkování pronájmu ubytování, jenže nikoliv hotely či penziony, jako například úspěšný Booking.com, ale především nabídky od soukromníků. A vznikla vlastně prozaicky. Její zakladatelé Brian Chesky a Joe Gebbia si nemohli dovolit platit loft v San Franciscu, kam se právě přestěhovali. A tak vytvořili službu, která jim umožnila nabízet přespání u nich v obývacím pokoji až třem lidem - a s domácí snídaní. Odtud ostatně název evokující Air, Bed & Breakfast. Jako třetí se k pánům přidal technologický architekt Nathan Blecharczyk a v průběhu dvou let vyrostl fenomén na pomezí couchsurfingu a hotelového businessu, přičemž ani jeden ze zakladatelů firmy o dvacetimiliardové dolarové hodnotě nemá problém s placením účtů za loft.  Dnes umožňuje pronajímat volné ubytovací kapacity po celém světě a už dávno ani nepatří mezi nejlevnější způsoby, jak bydlet na cestách, spíše jak bydlet stylově a ještě při tom něco zažít. 

V cestování je podobně známá služba UberPop. Zatímco běžně Uber přepravuje pasažéry jím nasmlouvanými přepravci, do Uber Pop se může přihlásit kdokoliv, kdo má auto a chtěl by přepravovat lidi a splní pár základní podmínek. Stejné je to u služby Lyft, amerického konkurenta Uberu a s tímtéž mechanismem koketovalo české Liftago. A pokud potřebujete něco jiného, než dopravu či ubytování, ale třeba drobné práce či výpomoc, je tu TaskRabbit zprostředkovávající vlastně libovolnou práci mezi lidmi. 

Podle příznivců ekonomiky sdílení je tohle jen začátek konce vlastnictví. Tak, jako přistupujeme ke krátkodobému pronájmu, bychom mohli zacházet s pronájmem dlouhodobým. Již dnes existuje celá řada služeb umožňujících i dlouhodobý pronájem vozidla či jeho sdílení. Některé z nich jsou centralizované, kdy vozidla vlastní provozovatel služby, jindy jen provozovatel služby dodává do vozů technologii umožňující dálkové odemčení třeba chytrým mobilním telefonem. Podobně je tomu u bydlení. Je to konec vlastnictví automobilů či domů? Konec otravným leasingům nebo hypotékám, kterým se přezdívá “moderní otroctví”?

Ekonomika sdílení má své zastnáce, propagátory a manifestátory, jakými jsou Jeremy Rifkin s teorií třetí průmyslové revoluce, Rachel Botsman a Roo Rogers s knihou “Co je mé, je i tvé: Vzestup kolaborativní spotřeby” nebo Lisa Gansky a její kniha “Síťování: Budoucnost obchodu je ve sdílení”. Časopis Time v roce 2011 zařadil ekonomiku sdílení mezi deset myšlenek, které změní svět a rostoucí hodnota společností, které se zaměřují na propojování lidí ochotných něco sdílet napovídá, že jde o důležitý trend. 

Jenže zaznívají i kritické hlasy a překvapivě často z levicové části intelektuálního spektra, kde by se dala spíše očekávat ochota uvítat konec kapitalismu. Tak především ekonomika sdílení ve skutečnosti není žádnou změnou stávajícího systému, ale naopak ještě větší intenzifikací. Až doposud, když jste neměli na velký dům či byt, koupili jste si prostě menší, nepočítali jste s tím, že peníze vyděláte částečným pronájmem. Ano, AirBnB a podobné služby dávají možnost přivydělat si, lépe zúročit případnou investici, ale také nedávají žádnou záruku toho, že opravdu pronajmete. Na jednu stranu zajišťují tyto služby vysokou cenovou elasticitu, ale všechna rizika jsou na straně prodávajícího. Zprostředkovatel kromě počáteční investice, rizika prakticky nenese. Každý nabízitel je v tom tedy sám a pokud mu nejde opravdu jen o milý přivýdělek, je to podnikání, jako každé jiné a jeho provozovatel se stává mikro-podnikatelem. Což si ne každý uvědomuje - a nejenom ve vztahu k finančnímu úřadu. Jistě, kolem těchto úspěšných služeb se již objevují doprovodné instituce. V řadě měst si jako majitel nemovitosti můžete zajistit správce AirBnB profilu, který nejenom udržuje aktuální informace na webu, ale především se postará o úklid nemovitosti, navážení hostů a další práce spojené s ubytováním. Když chcete, připraví i tu domáckou snídani. Ale to je další část kritiky: co kdysi bylo vyzdvihováno jako autentický zážitek, se stalo divadlem předváděným za účelem lepšího hodnocení na profilu. Dobrá hodnocení, která se stala klíčová pro úspěšnost nabídky, si tak lze v podstatě koupit. “Pohostinnost” a “autenticita” se staly předmětem obchodní transakce, kde záleží na tom, zda nabízitel odhalí, jak algoritmu hodnocení služby co nejlépe vyhovět za co nejmenšího vynaložení prostředků.  

Problémem ekonomiky sdílení je také prekerizace práce, tedy neplnohodnotná práce, která není regulována zákony a za niž nepřísluší jak běžná odměna, tak různá pojistná krytí. Když pronajmete pokoj u sebe doma návštěvníkovi, neuvědomíte si, že do taxy za ubytování by se mělo vejít i uklízení, vyzdvihnutí na letišti či vaření snídaně, můžete to pouze přejít tím, že beztak byste něco museli dělat. Tak ale fakticky služby sdílené ekonomiky neférově konkurují ostatním službám, které podléhají nějaké formě regulace a splňují určité náležitosti. Což mimo jiné umožňuje službám sdílené ekonomiky být cenově atraktivnější a vzbuzuje to nevoli provozovatelů klasických služeb. A střety mezi jejich provozovateli a provozovateli zprostředkovatelských portálů jsou stále častější a dorazily i do Česka v podobě konfliktů taxislužby Uber s pražským magistrátem. Splnění náležitostí se služby ekonomiky sdílení snaží nahradit metodou hodnocení služeb a jejího poskytovatele, ale s dopady popsanými výše. 

Bod konfliktů se stávajícím poskytovateli služeb stran “obcházení existující regulace” nelze jen tak odmávnout. Pravda je, že v řadě oborů funguje regulace, k níž není dnes žádné větší opodstatnění. Například právě taxislužba. Jaký byl důvod k udělování licencí na provoz taxi? První byl kvalitativní: zkouškami se ověřovalo, že řidič taxi zná Prahu a doveze zákazníka tam kam má. To eliminovala existence navigací. Druhý důvod řešil přístup k omezeným zdrojům, tedy k nástupním místům, “štaflům”. Dokud neexistovaly mobilní telefony a i ty pevnolinkové byly vzácností, museli jste dojít na štafl, kde jste taxi našli, nebo mít štěstí a chytit volný projíždějící. Město si za provoz štaflů nechalo zaplatit a byl to vítaný zdroj příjmů. S rozvojem telefonického objednávání štafly přišly o velkou část svého významu a s rozvojem objednávání přes mobilní aplikaci  jej mají už snad jen pro milovníky tradice, přesto magistráty (nejenom ten pražský) soudí, že by měly provoz taxi omezovat vydáváním licencí namísto požadavků, které je nutné splnit. 

Ekonomika sdílení nepřináší žádné oproštění od kapitálu. Přináší intenzivnější využití existujících zdrojů, kapitál je ale nadále potřeba a nadále platí, že ke zdrojům nemáte přístup bez kapitálu. Ani k jejich sdílení, protože i za to se platí. 

“Dokonce i v éře sdílení žijeme v „Bannoptikonu“, v němž jsou ti, kteří nemají peníze, z přístupu ke sdílení vyloučeni. „Airbnb“, komunitní trh, jenž mění každou domácnost v hotel, proměňuje v zisk dokonce i pohostinnost. Ideologie komunity nebo spolupracujících „commons“ vede k totální kapitalizaci společnosti. Ničím nemotivovaná přívětivost se stává nemožnou. V takové společnosti je zkomercionalizováno dokonce i přátelství. Lidé se chovají přátelsky, aby si vysloužili lepší ohodnocení na internetu. Dokonce i kolaborativní ekonomiku tak ovládá neúprosná logika kapitalismu. Během tohoto přátelského „sdílení“ paradoxně nikdo nic nedává zadarmo. Kapitalismus dospívá ke svému naplnění v okamžiku, kdy prodává komunismus jako zboží. Komunismus jakožto zboží je koncem revoluce,” říká jeden z kritiků ekonomiky sdílení, německý filosof korejského původu Byung-Chul Han.    

Zdá se tedy nakonec, že ekonomika sdílení není nic, co nahradí kapitalismus. Bude to jedna z možností, jeden z přístupů k podnikání, jenž vám může obstarat živobytí a který vám bude vyhovovat, pokud jsou vám jeho zásady blízké - třeba nikdy nekončící pracovní doba. Skutečné obrovské majetky, skutečnou kumulaci kapitálu, přinese sdílená ekonomika jen provozovatelům úspěšných sdílecích systémů, kteří budou diktovat podmínky na trhu. Což si tito provozovatelé i jejich investoři velmi dobře uvědomují a podle toho se také chovají. 

Psáno pro MF Dnes 2.4.2015
Add a comment...

Post has attachment
Add a comment...

Post has attachment
Co se děje v našem mozku během cvičení? Jak nás to dělá šťastnější?
Add a comment...

Post has attachment
Něco jsem si spustil a tady se dozvíte co a proč ;-)
Add a comment...

Post has attachment
Tak schválně, kolik z uvedených webů znáte? 
Add a comment...

Post has attachment
Add a comment...

Post has attachment
Julské alpy, Slovinsko, hory, moře...
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2014-08-17 Slovinsko
91 Photos - View album
Add a comment...
Wait while more posts are being loaded