Profilová titulní fotka
Profilová fotka
Guru Jára
Něco o mně
Příspěvky

Příspěvek obsahuje přílohu

Příspěvek obsahuje přílohu

Příspěvek obsahuje přílohu
Přijďte ochutnat zajímavé detaily ze zákulisí astrofocus technik
Vernisáž proběhne 8.6. 2013 od 15:15, výstava červen, červenec, srpen 
zámek Letovice
Přidejte komentář...

Příspěvek obsahuje přílohu

Příspěvek obsahuje přílohu

Příspěvek obsahuje přílohu

„K hmotnému tělu je duše poutána
jediným principem – láskou.“

Vraťme se od mistrovské literatury do školních lavic. Problém bude s výslovností a porozuměním mluvenému slovu druhých. Jak to můžu vědět? Zkušenosti s jinými vašimi spolužáky. Naše smysly jsou příliš otupeny impulsy moderního světa, než aby bezpečně rozlišovaly nejjemnější symboliku života. A ti, co mají vrozený cit pro toto rozlišování, zase nedokáží napsat, co cítí ale opíší to, co vidí u druhých, a nebo napíší to, na co uvykli, jako bezpečnou variantu textu. A to je fádní, a to je bez života, bez duše, takový text nepřináší radost ani čtenářům ani autorovi. A co nepřináší radost, nedává sílu k růstu v umění Jazyku.

Mistři, ovládající bezpečně tento jazyk, dokáží dělat to, co ostatní nazývají zázraky. Tito mistři dokáží na svět působit a přetvářet jej transcendentním působením. Pomáhají si silami našim moderním jazykům bezpečně ukrytým. Toto je magie. Veřejnost rozťala umění magie na tu zlou, černou, a tu dobrou, bílou. Oheň zachraňuje životy potulných lovců severu a hubí lesy a lány obilí v krajích horka. Minimum mágů se vědomě věnuje magii černé. Daleko rozšířenější je nevědomé propadnutí tomuto zlu. Abychom ve výuce měli jasno, zda skloňujeme dobře nebo špatně, srovnáme s poučkou:

„Použijí – li se síly a znalosti v souladu s Jazykem Vesmíru a důsledky vedou k rozkvětu všech duší kolem, jedná se o magii bílou. Činnosti proti pravidlům vesmírné řeči vedou vždy ke zbídačení jedné nebo více duší kolem, a tím sebe sama.“

Přísnější učitelé jsme neměli rádi. Teď na ně vzpomínáme, že nás nejvíce naučili. Přísnější učitelé Jazyka Vesmíru kárají:

„Každý automatický, stereotypní počinek mění tu minutu,
v níž byl vykonán, v čas černé magie.“

Lze si položit otázku, zda existuje nějaká činnost naší civilizace, která není zautomatizovaná a umělá. Která není černou magií. Proto těm, kteří se obávali ve škole přísných učitelů, doporučuji cvičit pocit přítomnosti, vědomého známého v Zenu jako Tady a Teď. Toto uvědomování si svého těla, myšlenek a toho, co právě teď dělám. V pokročilejší fázi plné procítění toho, co právě konám, jakési splynutí s činnostmi, pocity a myšlenkami naší přítomnosti, je posvátná magie života. Za domácí úkol aspoň stokrát opakovat! Bez ohledu na činnost, kterou konáte. Všední, nudnou, zábavnou, to pro Vesmír není důležité, důležité je, jak to dokážete udělat v přítomném uvědomění si svého Tady a Teď.

K tomu, abychom získali jistotu, že je naše řeč v praxi dobrá, potřebujeme učitele. Tento učitel by měl s námi být ve dne v noci. Většinou nosí starý, zaprášený frak a je vyhnán do sklepa nebo tam sám utekl. Sokrates jej pojmenoval „daimonion“. Známější je jako pan Svědomí. Střídmost, meditace poctivost k ostatním i sobě samotnému – to je popis tohoto pana učitele. Uznávám, že je to trochu staromódní. Ale učitel Jazyka přeci nemusí vypadat jako striptérka nebo mluvit jako šoumen. On má chránit to nejcennější, co se zde můžeme naučit. A vy nemůžete očekávat, že by toho byl schopen nějaký hejsek z televize. Teprve ve spolupráci s tímto staromódním kantorem lze úspěšně zvládnout delší větu, souvětí a souvislý hovor v řeči Vesmíru. Jen on může ukázat smysl toho, co je tiše vysloveno:

„K hmotnému tělu je duše poutána
jediným principem – láskou.“

Kdo pochopí a prožije, proč tomu tak je, může začít hovořit se světem a všemi jeho obyvateli. Se Zemí, hvězdami, životem, časem, zvěří, lidmi, se sebou. Zpočátku mluvíte nejistě, s chybami a pochybnostmi. O svých schopnostech, ale i o smyslu tohoto podivného studia. Všichni ti, co neovládají tento Jazyk Vesmíru, vás budou odrazovat: „Člověče, k čemu ti bude svahilština, když už s náma nechodíš hrát maryáš kvůli studiu jazyka. Proč se neučíš aspoň něco, co má smysl: angličtinu, golf nebo tak?“
Já myslím, že mají pravdu. Co myslíte vy? Ale v Jazyku Vesmíru není důležité, co si myslíme, ale co cítíme, a jestli, co cítíme, tak konáme. A kdo překročí tento labyrint nahlodávání myslí. Může řvát, plakat a smát se radostí. Jen čerstvá láska může připomenout ten pocit. Když tě Vesmír, svět kolem a vlastní osud vítají:
„Konečně se domluvíme!“

Je to, jako dát hluchému slyšet, slepému vidět, opuštěnému spříznění. Ne, není, to ještě není Nesmrtelnost, Velké osvícení, Nejvyšší zasvěcení, je to jen Jazyk, kterým jste Člověkem.

Jsou jedinci, kteří se nezastaví v této krásné míře osvojení si Jazyka. Složité výrazy: nirvána, spasení, nadčlověk, peklo, bůh, samádhi. Láska k jedinci? Duše jsou stejné podstaty. Hmotný svět se rozpouští v lásce k bližnímu svému. Kdo čte v řeči Vesmíru, ví, že život je nejlepší škola magie.
Kdo tuto řeč neovládá, nemůže pochopit, že duše má božský původ a člověk je tudíž duší přitahován k Bohu. Je – li student odhodlán naplnit smysl života a nemá – li strach se střetnout se světem, v němž lidé mají moc démonů a smrt je pouhou iluzí, nadešel čas k probuzení skrytých sil. Sil, jimiž člověk ovládá přírodu. Úplně jinak, než hmotnou likvidací. Toto umění nazýváme magií.

Aby to měl na počátku každý snazší, existují slovníky z naší řeči do řeči Vesmíru. Ovšem i v nich je třeba naučit se číst dle předešlých instrukcí. Teprve pak mohou pomoci astrologie, tarot, I-ťing, snáře a sny, křišťálové koule a další „slovníky“ Jazyka Vesmíru porozumět smyslu života v nás a smyslu světa kolem. Naučit nás žít, přeškolit automatické spící roboty moderní doby, mágy černé, v bílé kouzelníky. S bdělou duší, a to bez rozdílu ras, národnosti, vyznání, věku či pohlaví. Jazyk vesmíru je pro všechny odvážné, citlivé, toužící, milující nebo vytrvalé studenty.

„Věční studenti, věčného života do školních lavic!
Do příštích minut vašich dnů Tady a Teď.“
(Pokračování ukázky z knihy Guru Járy Zlatá Bula Poutníkova)
Přidejte komentář...

„Dnes už se při tom na sebe nezlobím. Procházím
Všemi pokoji tohoto světa a zkoumám myšlenky a přesvědčení, která v nich jsou.“
Jazyk Vesmíru

V 6. Století probírala katolická církev na jednom svém sjezdu (v Maconu), zda má žena duši nebo ne. Často se diskutuje o duši zvířat a rostlin. Dle dávných nauk má duši dokonce i kámen:

„Všechny formy života stvořené Bohem mají svou duši
a tyto duše pocházejí z jednoho oceánu,
z Boží duše světa.“

Existují zasvěcenci, dříve to byly celé národy, kteří dokáží tuto moudrost prožívat v praxi. Rozumí Jazyku Vesmíru. Touto řečí lze porozumět všemu Bohem stvořenému.
Na první pohled se jedná o složitou nauku. Je to obdobné studiu nového jazyka. Zpočátku nerozumíme ničemu. Euforii úspěchů v objevování neprobádaných zákonitostí světa střídají deprese, kdy nelze rozlišit nic než věci hmotné a hodnocení minulosti. Vše se jeví jako náhoda, která nemá žádná vysvětlení než ta, na něž jsme zvyklí od malička. Nic nedává znát, že vše v nás i kolem nís je krásný souvislý text, který můžeme psát i číst. Vše vypadá tak jako chaotický vznik života z blesků a kaluže slizu bez hlubšího smyslu, tak jak jej předkládá materialistická beznaděj. A na místě jsou povzdechy: „Já se to snad nikdy nenaučím. Číst v řeči Vesmíru.“ A najednou, jakoby z ničeho nic, je zde první přečtená knížka, napsaná čerstvě naučenou řečí. Odměna za vaši odvahu vidět věci jinak a vytrvat.
Jakou má Jazyk Vesmíru gramatiku? Existuje jedna alchymistická formule:

„Člověk je celý vkreslený do světa kolem nás a svět kolem nás je celý zapsaný v člověku.“

A ta je pravidlem slovosledu. Pravidlo pořadí slov ve větě tázací. U věty rozkazovací zní pravidlo: Věc, událost, kterou žádáš od světa nejdříve vytvoř a trvale udrž v sobě, člověče! Uděláte –li toto bez hrubek, bude rozkaz vyslyšen. Oznamovací věty jednoduše oznamují:

„Vše Bohem stvořené má svou duši, všechny duše pocházejí z jednoho Praoceánu, ať už se dnes jeví co déšť, řeka, rybník, moře, led, oblaka, pára, padající sněhová vločka.“

To už jsou jen různá písmena jediné abecedy. Náš osud, naše činy z nich tvoří slova a u těch, co umí žít nebo mají větší štěstí, pak celé věty. Je mnoho lidí ovládajících tvorbu náhodných slov. Méně již zvládá umění smysluplných vět, ale jen pár požehnaných píše texty dávající naději ostatním, že až jednou pochopí Jazyk vesmíru, naleznou nekončící naplnění pro sebe a své blízké. Praoceánovou cenu za tento druh nejvyšší literatury obdržel třeba Gautama Buddha, Jesus Christus, Francesko z Assisi, Osho Rajneesh, Faraon Mykerinos, Ramana Mahariši, Eduard Tomáš. Každé století, každé město, každý den má mnoho žen a mužů, své kandidáty na tuto cenu. Někteří z nás na ni kandidují, alespoň minutu dvě týdně. Někteří píší jazykem Vesmíru celé roky bez přestání krásné sny.
(ukázka z knihy Guru Járy Zlatá bula poutníkova)
pokračování příště
Přidejte komentář...

Příspěvek obsahuje přílohu

Příspěvek obsahuje přílohu
Vyčkejte, načítají se další příspěvky