Profile cover photo
Profile photo
Královéhradecká diecéze CČSH
6 followers -
církev, diecéze, biskupství, husitská
církev, diecéze, biskupství, husitská

6 followers
About
Posts

Post has attachment
Modlitby 39. týden (22. – 28. září)

I. Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Dům izraelský říká: »Cesta Panovníkova není správná. « Mé cesty že nejsou správné, dome izraelský? Nejsou to vaše cesty, jež nejsou správné? Proto budu soudit každého z vás, dome izraelský, podle jeho cest, je výrok Panovníka Hospodina.

Ezechiel 18,1,29-30a

Cesta života nás vede různě, Pane a mnohé se nám nelíbí. Život s námi zachází všelijak.

Cesta člověka však nepřevyšuje Tebe, Hospodine a naše žaloba je blud.

Prosíme, dej nám sílu a odváděj nás od zlých cest našich. Prosíme o sílu milosti, o vyrovnání naší nerovnosti, křivosti i hlubin hříchu. Prosíme o obnovu našeho srdce.

II. Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování: dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.

Filipským 2,1-4

Pane, ctižádost a ješitnost ovládá člověka, ovládá církev a vše svaté překrucuje a ničí. Nepokora lidí předkládá jednoho před druhého a jedno před druhé.

Naše láska není stejná, máme různé smýšlení a naše duše jsou roztrhány.

Kriste, prosíme za Tvou církev, prosíme za skutečnost jednoty v Tobě. Prosíme konkrétně za ratolest Církve československé husitské, jejíž jsme součástí. Prosíme za růst smýšlení mezi námi, které čerpá jen z Tebe.

III. Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: »Synu, jdi dnes pracovat na vinici! « On odpověděl: »Nechce se mi. « Ale potom toho litoval a šel. Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: »Ano, pane. « Ale nešel. Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?“

Matouš 21,28-31a

Otče, znáš naše slova i naše činy, dřív než je vyřkneme a víš o výsledku dřív, než přiložíme ruku k práci. My lidé to neumíme a nutně rozlišujeme lidská slova a činy druhých, mnohdy je totiž obojí v přímém rozporu.

Mnozí si tady nevidí na špičku nosu a jazyk klouže po pravdě činů různých. Po každém z nás však chceš jedno jediné, abychom především hledali a plnili Tvou vůli.

Povolal jsi nás k práci na své vinici, Otče a prosíme, ať se z Tvého povolání více radujeme. Prosíme, naplňuj nás svou vůli a my, ať dnes plníme to, co po nás chceš.

Přímluvy:

Modlitbou myslíme na všechny, kteří zakouší tíži nejistot, nemocí a bolesti. Konkrétně prosíme za…
Prosíme, zastav člověka, který je hnán samolibostí a fanatismem jakéhokoli druhu. Hospodine, zastav ty, co nevidí a neslyší nic jiného než pojetí svého pohledu, pro který ničí všechno a všechny.
Prosíme za duchovní vedení pro CČSH a sněm na který se připravujeme.

(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli – napište mi, prosím, o nich. Váš biskup Pavel)
Photo


Prohlášení duchovních Královéhradecké diecéze CČSH

My, duchovní Královéhradecké diecéze Církve československé husitské, se distancujeme od angažovanosti pro politickou stranu našeho bratra ve službě Mgr. Rostislava Kotrče. V našich řádech sice nemáme nikterak ošetřeno, zda a jak se mají ti, kdo jsou ve služebním poměru naší církve, politicky angažovat, ale platí doporučení o zdrženlivosti a uvážlivosti. Je skutečností, že východiskem i duchovním nábojem naší církve je „svoboda svědomí“. Občanskou angažovanost, svobodu a odpovědnost vítáme, ovšem naše společenství by nemělo být rozdělováno pro politické názory jednotlivců. Svoboda jednoho nesmí omezovat svobodu druhých.

Duchovní vikariátu
libereckého, královéhradeckého, náchodského a pardubického

Post has attachment
Modlitby 37. týden (8. – 14. září)

I. Josef odvětil: „Nebojte se. Což jsem Bůh? Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid. Nebojte se už tedy; postarám se o vás i o vaše děti.“

Genesis 50,19-21a

Nevím Pane, zda se lidé bojí mých soudů o nich, ale vím, že mám mnohdy starosti z toho, co oni tvoří. Jak se mám postarat o jejich nezralé činy, o děti které rostou z nich?

Pane, vím, že každý hledá svůj prospěch a mě jsi nepovolal, abych se jen dětinsky trápil dětinstvím jiných. Nejsem Ty a člověk je mým bratrem.

Prosím, dej mi radost uprostřed polopravd druhých. Dej, ať vidím Tvé dobro uprostřed života lidí.

II. Proč, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží. Neboť je psáno: „Jakože jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.“ Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.

Římanům 14,10-12

Otče, skláníme se před Tebou. Poznali jsme, že je třeba sklonit se, aby naše ztuhlé já nacházelo Život.

Dej, ať se neskláníme před člověkem, a život víry, ať nás uvádí v pohyb. Jedině v pohybu před Tebou dokážeme snést ve víře ty slabší. Dej, ať už tolik nesoudíme, nezlehčujeme jeden druhého a posouváme se vpřed – blíž Tobě.

Prosíme, dej, ať je v církvi více patrná bratrská snášenlivost, pohyb, který církev musí a má unést.

II. Petr přistoupil k Ježíšovi a řekl mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?“ Ježíš mu na to odpověděl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesát sedmkrát.

Matouš 18, 21-22

Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, ta otázka mě teď příliš nepálí. To víc mě hněte otazník, zda ke mně vůbec můj bratr přijde a řekne: „Promiň – odpusť mi.“

Dáváš mi přes kříž poznat, že ke mně v lásce nekonečné přicházíš Ty sám. Já Tobě i přes kříž smím říci: „Prosím, odpusť mi.“

Děkuji Ti a prosím, abych víc stavěl na Tvém odpuštění a méně toužil po lásce u druhých.

Přímluvy:

Myslíme na všechny, kteří zakouší tíži nejistot, nemocí a bolesti. Konkrétně prosíme za sestru Kristu Ištoňovou a za bratra Slávka.
Otevřel se před dětmi nový školní rok, prosíme jejich učitele, aby přistupovali k dětem s láskou a úctou. Prosíme za děti, aby se lásce a úctě naučily.
Prosíme za duchovní rozvoj diecézí Církve československé husitské, neustále nutnou obnovu života.

(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli – napište mi, prosím, o nich. Váš biskup Pavel)
Photo

Post has attachment
Modlitby 33. týden (11. - 17. srpna)

I. Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, aby mu sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: „Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí,

Izajáš 56, 6-7a

Už nejsme cizinci, Otče, Tvá láska k člověku tak rozhodla. Srdce i jména služebníků znáš dokonale a my ze srdce toužíme, aby Tvé jméno bylo posvěceno.

Odkláníme tedy pýchu Tobě vzdáleného člověka, skláníme se před Tebou a ve Tvém jménu a pro Tebe, ne pro sebe, chceme shromažďovat.

Prosíme, oblaž nás radostí služebníků, obdař nás radostí, která přivádí a spojuje život a druhé…

II. Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná. Jako vy jste kdysi Boha neposlouchali, nyní však jste došli slitování pro jejich neposlušnost, tak i oni nyní upadli v neposlušnost, aby také došli slitování, jakého se dostalo vám. Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.

Římanům 11,29-32

Tvého povolání se nám dostalo, Pane a my můžeme se z něj těšit. Tvé povolání je dar.

Boží dary a povolání jsou neodvolatelná, ale upadnout v neposlušnost je vždy možné a stejně i myslet si, že dar Tvého slitování je samozřejmost.

Zastav nás, prosíme, pokud dnes nebudeme chtít Tobě naslouchat. Pomoz nastavit naše uši, ať naše duše vnímá milost, co nás posouvá za Tebou.

III. Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“ Tu jí Ježíš řekl: Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.

Matouš 15, 27-28

Naše cesta života je různá, Kriste. Různými způsoby nás učíš. Někdy se nám zdá, že si nevšímáš našich problémů. My pak jako psíci vyjeme o pomoc, ale také opravdově chceme být živi z drobků na zem spadlých. Díky Tvé výuce nacházíme opravdovou cenu života.

Vše, co se děje má svůj význam.

Prosíme, nauč nás, ať lépe dokážeme pochopit a skloubit Tvou výuku a náš život. Ať víme, kdo je Pánem, kdo touží po dobrém na stole a kde je Tvá milost, která nás směřuje dál…

Přímluvy:

Myslíme na všechny, kteří zakouší tíži nejistot, nemocí a bolesti, konkrétně prosíme za sestru Kesnerovou z Mimoně.
Prosíme za propojenost a živost našich náboženských obcí. Prosíme za možnost duchovní spolupráce v řadách rad starších, abychom sjednoceni Duchem svatým účinně usilovali o obnovení vztahů, zvláště myslíme na Českou Lípu.
Myslíme na bližní, kteří žijí na okraji společnosti, a prosíme, abychom pro ně nalezli pomoc.
Myslíme na děti a vedoucí na letních táborech – prosíme za putovní tábor mládeže s bratrem Štěpánem na Moravě.

(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli – napište mi, prosím, o nich. Váš biskup Pavel)
Photo

Post has attachment
Neděle nemusí vypadat vždy tak, že společně z ní strávíme jen jednu hodinu během bohoslužby. Strávit společně celé dopoledne i část odpoledne se rozhodli farníci z Liberce, když v neděli 22. června uspořádali farní grilování na zahradě. Zatímco děti zdobily farní dvůr křídami, ochotní bratři se starali o oheň a přípravu jídel. Každý něco přinesl a všichni se nejen dobře najedli, ale především odcházeli s pocitem, že nejsme jen anonymní jednotlivci v kostelních lavicích (či u nás v Liberci každý na své židli), ale že jsme skutečné společenství.
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
Farní grilování v Liberci
22 Photos - View album

Post has attachment
V sobotu 14. června 2014 jsme se sešli k tradiční bohoslužbě na památku úmrtí prvního patriarchy Církve československé, ThDr. Karla Farského. Kvůli nepříznivému počasí se bohoslužba nekonala v poutním areálu ve Škodějově, ale v příjemném prostředí sboru Dr. Karla Farského ve Vysokém nad Jizerou. Protože již den před bohoslužbou se ve Vysokém sešla Biskupská konference CČSH a v sobotu zde zasedala Ústřední rada, bohoslužbu sloužili s bratrem patriarchou Tomášem Buttou biskupové Pavel Pechanec (biskup královéhradecký), Juraj Dovala (biskup brněnský) Filip Štojdl (biskup plzeňský) a David Tonzar (biskup pražský).

Bohoslužbu hrou na harmonium doprovázel Mgr. Zdeněk Kovalčík, farář ve Zlíně.

V promluvě bratr patriarcha připomněl odkaz Karla Farského, zejména jeho nadšení a úsilí, jež vynaložil na budování nové církve. Připomněl, že Karel Farský ve všem spoléhal na Boha a totéž přísluší i nám - jeho následovníkům.

Po bohoslužbě se biskupové přesunuli do Škodějova, místa, kde stával rodný dům Karla Farského a pomodlili se i na tomto místě. Děkujeme Bohu za příležitost se shromáždit, připomenout si osobu zakladatele církve a především možnost společně chválit Boha a slavit společenství s ním.
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2014-06-14
68 Photos - View album

Post has attachment
Pokračování "zpravodajství" z právě konané synody duchovních v Dlouhém - Slavíkově u Hlinska:
Bratr biskup zdůraznil, že je potřeba různost podob našeho zvěstování. A že žádná komise není samospasitelná a právě proto chceme tuto podobu liturgie probírat a především prožívat ve společenství celé církve.
Ve své zprávě pak bratr biskup připomněl, že službu biskupa je třeba nebrat přiliš osobně, ale zároveň brát službu za svoji a ve všem se opírat o Krista. Biskup se také opírá o své spolupracovníky. Dále bratr biskup připomněl, že by měla být vytvořena funkce metodika pro spolupráci s náboženskými obcemi, aby byla prohloubena komunikace mezi diecézí a jednotlivými farnostmi.
Dále nás oslovila sestra Karolína Guhl z ÚÚR CČSH, aby nás seznámila s prací metodiků. Představila nám pracovní projekt "Pravda vítězí", který je určen pro žáky základních škol. Dále nám představila materiály od sestry Krasavy Machové zaměřené na výročí úmrtí M. Jana Husa. Metodičkou v brněnské diecézi je sestra Krejčí, která připravuje deskovou hru o M. Janu Husovi (s předpokladem dokončení na podzim 2014). Seznámila nás ještě s dalšími projekty z jiných diecézí.
Poté nás sestra Alena Naimanová seznámila s připravovaným dětským táborem s tematikou M. Jana Husa, který připravuje pro naši diecézi.
Sestra Hana Tonzarová nás dále seznámila s připravami Husovského trienia. Připomněla podepsanou dohodu s ČCE o tomto trieniu a záštitě Ekumenické rady církví. Připomněla, že ze strany ŘKC se i v této záležitosti angažuje biskup František Radkovský. Sestra Tonzarová připomněla, že toto trienium nemá být slaveno jen na ústřední úrovni, ale ve spolupráci s ČCE i na úrovni místních sborů. Dále nás seznamovala s předběžným programem oslav v Praze a Kostnici v červenci 2015.
V další části odpoledního programu nám sestra Jarmila Šenková, která pracuje jako terénní pracovnice v Náchodě, představila svoji práci a pokoušela se nás seznámit se systémem sociálních dávek, abychom o nich měli aspoň elementární znalosti.
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
První den diecézní synody duchovních
10 Photos - View album

Post has attachment
Modlitby 23. týden (2. – 8. června)

Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.

Skutky 2,1-2

Pane, Tvůj lid bývá rozptýlen a nejde ani tolik o to, že není možné být vždy pospolu na jednom místě. Jsme roztrženi v tom, že nečekáme v otevřenosti na Tvého Ducha.

Náš duch, naše rozptýlenost nám znemožňuje vnímat prudký vichr Ducha Tvého. Naše domovy, naše srdce není naplněno Tebou tak – jak by mohlo.

Prosíme, ať církev opravdově provane Duch svatý. Ať se rozdělí ohnivé jazyky a spočinou na každém z nás, ať se sjednotí lid ve vší různosti. Prosíme, ať v církvi spolu hoříme s Tebou a pro Tebe…

II. Nikdo nemůže říci: ›Ježíš je Pán‹, leč v Duchu svatém. Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.

1. Korintským 12,4-7

Otče, Tvůj Duch nese jednotu, Tvůj Duch nás spojuje. Společný růst církve je v Duchu možný.

Každému v církvi je dán zvláštní projev Ducha a my se z toho smíme těšit. Proč je tedy v církvi tolik řevnivosti, kde se bere závist, zášť? Proč tolik mluvíme, ale málo necháme promluvit Tvého Ducha v nás?

Prosíme, ať nás nese slovo: „Ježíš je Pán.“ Dej, ať se v církvi spolu z tohoto vyznání těšíme a spolu se i radujeme…

III. Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“

Jan 20,21-23

Kriste, posíláš nás do světa v pokoji, ale svět v pokoji není. Dýchá na nás zloba, nenávist hněv světa a my proto dýcháme i spolu s ním.

Kdysi jsi na své učedníky dechl svého Ducha a také i my jsme poznali, že jej chceš předat také nám, děkujeme.

Kéž nám Tvůj Duch pomůže znova se nadechnout, ať dnes dýcháme Pokojem, silou od Tebe, co přemáhá svět…

Přímluvy:

Myslíme na všechny, kteří zakouší tíži nejistot, nemocí a bolesti…
Prosíme za sestru Kristu Ištoňovou v Jablonném pod Ještědem a za její rodinu…
Modlíme se za synodu duchovních Královéhradecké diecéze CČSH a prosíme o Tvého Ducha, ať přináší posilu a sjednocení, prosíme tak i za celou církev…
Modlíme se za život Miriam Yehyu Ibrahim Ishagové ze Súdánu, prosíme za jejího syna i narozenou dceru. Prosíme za všechny křesťany, kterým je dáno zakusit pronásledování a otevřenou nenávist…

(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli – napište mi, prosím, o nich… biskup@ccshhk.cz)
Photo

Na úvod diecézní synody byla sloužena liturgie, kterou vedl bratr biskup Pavel Pechanec spolu s vikáři Benjaminem Mlýnkem a Jiřím Musilem. Liturgie byla sloužena podle formuláře navrhované alternativní liturgie, která je nyní připravována pastorační komisí pro evangelizaci a misii.

Po obědě jsme před zprávou biskupa napřed zhodnocovali právě prožitou liturgii. Zaznívali nejrůznější názory - jak kritické, že je tato forma příliš jiná, než Farského liturgie, na kterou jsou všichni zvyklí, ale také kladné názory, totiž že je tato liturgie vhodnější pro společenství, kde se tolik nezpívá, protože nemá pevný hudební doprovod navázaný na text. Bratr biskup zdůraznil, že je potřeba různost podob našeho zvěstování. A že žádná komise není samospasitelná a právě proto chceme tuto podobu liturgie probírat a především prožívat ve společenství celé církve.

Ve své zprávě pak bratr biskup připomněl, že službu biskupa je třeba nebrat přiliš osobně, ale zároveň brát službu za svoji a ve všem se opírat o Krista. Biskup se také opírá o své spolupracovníky. Dále bratr biskup připomněl, že by měla být vytvořena funkce metodika pro spolupráci s náboženskými obcemi, aby byla prohloubena komunikace mezi diecézí a jednotlivými farnostmi.

Post has attachment
Noc kostelů v Novém Boru a v Mimoni

Po úvodním zvonění a přečtení pozdravu patriarchy CČSH Tomáše Buty nás potěšila svým vystoupením Mgr. Jana Herajnová.

Do ztichlého kostela zazněly tóny houslových variací a ti co se zúčastnili si odnášeli hluboký zážitek.

Následovalo vystoupení sboru CČE,které bylo zpracováno nejen hudebně, ale i prozaicky.

Slova se zde prolínala se sborovým zpěvem. Jak se noc naplňovala přivítali jsme hudební skupinu Proti proudu 30 z Křesťanského společenství z České Lípy . Jejich hudbou se nesla radost z Krista . Mezi jednotlivými vystoupeními zněla meditační hudba s projekcí a před půlnocí probíhala ochutnávka mešních vín.

Bohatý program návštěvníci ocenili a přispěli do sbírky na nová kamna. Závěr o půlnoci patřil zvonu.

Do kostela přišli zkrátka Ti, co zde nalézají klid a podporu, bez ohledu na svou příslušnost k jednotlivým společenstvím a církvím. Také přítomní, kteří nevěří, nebo věřit nemohou si jistě našli kousek krásy a klidu.

V Mimoni, v kapli Smíření se Noc kostelů konala poprvé. Zahájili jsme zvoněním zvonu. Kaple byla plná dětí i dospělých. Vystoupila zde skupina dětí z umělecké školy pod vedením bratra předsedy rady starších, Bc. Petra Slavíka. Děti zpívaly a hrály na hudební nástroje . Prostor kaple byl nabitý energií a napětím. Bylo to nejenom díky virtuózní hře žáků, ale i živly přírody si řekly o slovo. Venku zuřila bouře s přívalovým deštěm. V kapli bylo útulno a vnímali jsme pocit bezpečí, který nám zajišťoval náš nebeský Pán.

S touto přírodní dramatickou situací venku, korespondovala i přednáška Ing. Šťastného, mimoňského historika, který nám vyprávěl o bývalém Popravčím vrchu, na kterém nyní stojí kaple Smíření a o ničivém požáru, který zachvátil město v roce 1806.

Zbylí návštěvníci také zde ochutnávali mešní vína.

Zvonění se neslo tichými městy Novým Borem a Mimoní a náš tým organizátorů, při zhasínání kostelů napadlo, jak velká je Boží moc a s úctou jsme odešli domů. Děkujeme všem kdo se na Noci kostelů podíleli a přejeme požehnané dny.

Mgr. Eliška Raymanová a Martin Stárek

Noc kostelů 23.5. 2014
PhotoPhotoPhoto
2014-05-30
3 Photos - View album
Wait while more posts are being loaded