Profile cover photo
Profile photo
k.k. Festung Prag
107 followers -
Vítejte na stránkách věnovaných pevnosti Praha. Welcome on the pages dedicated to fortress Prague.
Vítejte na stránkách věnovaných pevnosti Praha. Welcome on the pages dedicated to fortress Prague.

107 followers
About
Communities and Collections
View all
Posts

Post has attachment
Další pevnostní vánoční besídka v Sazené. Tentokrát bez doprovodného programu v sokolovně (bohužel), ale i tak prima - oukrop z masového vývaru byl moc dobrý. Náhlý poryv větru srazil dobovou trafiku a zatímco armáda prováděla záchranné práce, civilní obyvatelstvo rabovalo tabák a retro pohlednice. Uvidíte na snímcích. Nějaký čas jsem v Sazené nebyl a za tu dobu chlapi zpřístupnili i druhý atypický objekt, který je pár metrů od bunkru Váha, zazděný do barokního mlýna. Při rekonstrukci prý vyrubali 11 tun suti - kamení a betonu, kterým Němci za protektorátu bunkry znehodnocovali. Tento objekt bývá otevřen jen cca 3x do roka, protože je v soukromém domě. K vidění by měl být někdy koncem dubna (bližší info naleznete na www.ropiksazena.cz). Mou sbírku pevnostní literatury obohatila brožura věnovaná sazenským "atypům". Scan obálky se mi nedaří přidat do alba, tak ho umístím do komentáře.
PhotoPhotoPhotoPhoto
10.12.18
4 Photos - View album
Add a comment...

Post has attachment
Kuriozitka z pražského přístavu...

Loděnice pražských Yacht clubů pod starodávným Vyšehradem... Málokdo ví, že v ní kotví i naprostá kuriozita - Marinefährprahm, neboli vyloďovací člun německé Kriegsmarine z 2. sv. váky, který se původně začal vyrábět pro účely operace Seelöwe (Lvoun), tj. vylodění v Anglii... Vyráběly ho i české loděnice v Ústí n. Labem. K invazi do Británie nedošlo, ale tyto čluny působily v řadě verzí na různých válčištích (Středozemní moře, Černé moře, Balt...) jako vyloďovací a dopravní plavidla (zásobovaly např Afrikacorps), nosiče dělostřelecké a protiletadlové výzbroje či jako minonosky. Po válce zůstaly u nás 4, tohle je poslední z nich... Složí jako klubovna jednoho jachtařského oddílu. Z vody v přístavíšti se na nás zubilo hejno velkých myšákú, jedná se o druh Undatra jedlá (příště to bude chtít flobertku nebo klacek a děti budou zase jednou mít co jíst...). Všemu vévodil vyšehradský bastion č. 36...
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
19.02.18
23 Photos - View album
Add a comment...

Post has attachment
Hradozámecká noc 2016

Od našeho externího spolupracovníka :-) pochází následující tip na zajímavou akci. Snad někoho z vážených příznivců těchto stránek zaujme. Hezký zbytek léta přeje kkFP.
Add a comment...

Post has attachment
Místo prázdninové pohlednice...

Tak jsme dnes vyrazili do Hylvát, ukojit touhu na vlastní oči spatřit plastiku, která podle všeho pochází ze zbořeného pražského opevnění. Pravidelným "divákům" našeho "seriálu" asi nemusím dál více vysvětlovat.

Plastika se nachází v parčíku (Sady Svatopluka Čecha, jak hlásá nápis na kameni na kraji parčíku) naproti zámečku (usedlost č.p. 1, pivovar a hotel) a vedle kaple Sv. Anny. (Pro fortifikační fanatiky, kteří se na místo rovněž vydají, přikládám pro lepší orientaci plánek a fotky obou výše zmíněných objektů.)

Plastika má rozměry cca 180 cm na výšku a 160 na šířku.

P.S. - když už budete na východě Čech, pak vězte, že probíhá akce u příležitosti 150 let od prusko-rakouské války. Řada muzeí (v Čechách i na Moravě) k této příležitosti uspořádala výstavy. Mapku těchto muzeí najdete jako "bonus" :-) v galerii, bližší informace najdete např. na stránkách královehradeckého muzea:
http://www.chlum1866.cz/aktuality/putovani-po-stopach-valky-1866

Krásné léto přeje k.k.FP
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2016-07-18
11 Photos - View album
Add a comment...

Post has attachment
Leopoldova brána (Vyšehrad)

Leopoldova brána (někdy také Francouzská, Kupka uvádí ještě jméno Nová - to už je třetí Nová brána, kdo se v tom má vyznat...) je poslední dochovanou vyšehradskou branou, kterou jsme ještě neprobrali. Takže: postavena byla zřejmě někdy v letech 1653 – 1670. Přesnější určení chybí, můžeme se dokonce setkat i s pozdějším datováním. Jedná se samozřejmě o barokní stavbu. Pojmenována je podle císaře Leopolda I. (1640 – 1705), syna Ferdinanda III. (o něm byla řeč v příspěvku o orlovi ze zahrady roztocké tvrze). Jejím projektantem byl zřejmě Carlo Lurago, stavitelem Giovanni de Capauli.

Pokud se na bránu podíváme z její zadní strany, máme dojem, že jde jen o kulisu – brána má totiž pouze čelní zeď. Nemá žádná kasemata, průjezd zakrytý zemním valem atd. Někteří tvrdí, že je to tak proto, že vlastně nikdy nebyla dokončena. Na dostavbu zřejmě nebyly finance. Brána zřejmě také začala plnit svůj účel až ve 40. letech 19. stol. - do té doby byla zazděna. Kovová informační deska upevněná na bráně uvádí, že se tak stalo r. 1809. (Táborská silnice, procházející Vyšehradem, pak vedla průlomem v hradbě severně od brány.) To navozuje dojem, že se do té doby brána používala. Jenže na Huberově panoramatickém plánu Prahy z r. 1769 můžeme vidět táborskou silnici procházející hradbou a vedle ní bránu, která stojí stranou náspu, po němž silnice vede. Z toho je vidět, že se brána nepoužívala už v 18. stol. Průlom v hradbě zřejmě nevznikl dodatečně, ale byl tam ještě z doby stavby brány a používal se až do 19. stol. Huberův plán sice obsahuje nepřesnosti (např. právě v tomto případě je průlom v kurtině zobrazen jako jakási branka či druhá brána), je však nepravděpodobné, že by se Huber dopustil omylu, který by se za cca 40 let stal skutečností, a vybájil si nefunkční bránu s druhým průchodem v kurtině vedle ní...

Brána byla slavnostně znovuotevřena až na podzim r. 1841, průlom v hradbě zazděn. Tím zřejmě také padá další mýtus o vyšehradských opevněních – použití padacího mostu u Leopoldovy brány. Je pravda, že brána má kladkové otvory a kladky pro zdvihání mostu, a že ten původně měl být u této brány použit, je ale velmi pravděpodobné, že padací most nebyl nikdy osazen – až do r. 1841 by nikam nevedl, po tomto datu byl použit pevný dřevěný most (jak dokládá ilustrace v galerii, zobrazující otevření brány r. 1841).

Lidové pojmenování „Francouzská“ brána získala po francouzské okupaci Prahy v letech 1741 – 1742. Francouzi, kteří během okupace pokračovali v práci na nedokončeném či poničeném opevnění, údajně umístili na bránu znak brigadýra de Perdiguiera (uváděn též jako Perdiquier a Berdiquier). Někdy se má za to, že se jedná o orla, umístěného v jedné ze tří kartuší (ostatní dvě jsou prázdné) na bráně. Tuto legendu vyvrací práce „Heraldické památky Vyšehradu“, kde je orel identifikován jako císařský (in.: Heraldická ročenka 1984). Další historici naopak uvádějí, že orel, kterého na bránu umístili Francouzi, byl později zase sejmut (není tedy totožný s tím, co je na bráně – viz např. Kupka: Pražská opevnění). Kde ale měl být umístěn, není jasné – na bráně už (kromě týlové strany, která je prázdná) moc místa nezbývá. Takže zmatek a vzájemně si odporující informace, jako vždy.
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2016-07-07
13 Photos - View album
Add a comment...

Post has attachment
Orlice v růžové zahradě aneb Znovu v roztocké tvrzi

Další díl našeho seriálu o pátrání po výzdobě bastionového opevnění (viz příspěvek z 10/6 2016 - Maskaron z Hylvátské usedlosti).

Byl jsem na rozpacích, zda příspěvek uveřejnit už teď, protože je ve stadiu polotovaru. Průzkum na místě ještě není kompletní, o archivech a plánech ani nemluvě. Na druhé straně detailů je tolik, že nebude na škodu, když bude text rozdělen na víc dílů.
V zahradě Roztocké tvrze (o ní viz nedávný příspěvek ze 4/6 2016) se nachází plastika, která možná bude dalším dílkem skládačky, nebo také zavádějící stopou. Jedná se o císařského dvouhlavého orla s habsburským erbem a řádem Zlatého rouna, který má za zády kamenný blok ve tvaru břitu (vše je vytesáno z jednoho kusu). Nad hlavami orla se nachází mohutná koruna. Jedná se o variantu znaku, kterou používali někteří z Habsburských císařů v 17. stol., mezi nimi i Ferdinand III. Habsburský (1608 - 1657), - o něm ještě uslyšíme.

Popiska na soklu, na němž je plastika umístěna (v maltě je vyryt rok 1989 – zřejmě rok umístění na podstavec) uvádí, že pochází z Poříčské brány – z brány, o níž jsme se zmiňovali v příspěvku o hylvátském maskaronu, z brány o níž byl dříve citovaný článek z časopisu Světozor, který tvrdil, že kamenný lev a orel z ní, měly být umístěny na nové Poříčské bráně, která nahradila tu starou, barokní. Plastiky údajně nesly letopočet 1697. Po zboření nové brány pak měly být umístěny „na místě přiměřeném“.

Ale zpět k roztockému orlovi. Muzeum údajně koupilo plastiku cca před 30 lety – to přibližně koresponduje s rokem 1989 vyrytým do podstavce. Předtím se orel nacházel v zahradě jedné z roztockých vil. Jedná se o stavbu z r. 1872, která byla v r. 1888 přestavěna. To se událo za jejího tehdejšího majitele, podnikatele Josefa Gottwalda. Do podezdívky vily jsou vezděny pískovcové reliéfy (dvojice lvů), stejné či téměř stejné jako ty z vyšehradských bastionů. Dá se předpokládat, že původně tvořily s orlem jeden celek, stejně jako na Vyšehradě. Orel je poněkud odlišný od vyšehradského – hlavy jsou natočeny v úhlu 180˚, je tu jiný tvar i zpracování křídel a ona koruna. Reliéfy se od těch vyšehradských liší v jednom – obsahují nápisy: chvalozpěv na císaře Ferdinanda, který byl „zbožný, spravedlivý a mírný otec vlasti“ a také letopočet – 1655. Plastiky tedy rozhodně nebudou ty, o nichž se zmiňuje článek ze Světozoru, ty měly být o 42 let mladší... (Více jsem z fotek nápisů nevyčetl, nápis je částečně zakrytý, budu muset do Roztok znovu...) Řeč je tedy o císaři Ferdinadu III., který vládl v onom roce (zemřel o dva roky později) a za jehož vlády započalo budování bastionového opevnění – zejména na Vyšehradě a na východní a severní části Nového Města – tedy mimo jiného v okolí zmiňované Poříčské brány. Bourání tohoto úseku hradeb probíhalo v 70. letech 19. stol. - nedlouho před přestavbou roztocké vily, v jejíž podezdívce jsou vezděni oba kamenní lvi. Při procházení literatury jsem objevil zajímavou fotku z bourání právě těchto úseků opevnění – nalézá se na ní nepříliš zřetelně viditelná plastika, velmi podobná těm, o nichž jsme mluvili. A zdá se, že na špici bastionu. (Fotka je v majetku Muzea hl. m. Prahy a je otištěna v pracích V. Kupky „Pevnost Praha“, 1998, str. 78 a „Pražská opevnění“, 2008, str. 380 – nechci tyto práce vykrádat, v případě že se mi podaří foto z muzea získat, bude zde zveřejněno).

Co říci na závěr? Je evidentní, že novoměstské opevnění neslo podobnou výzdobu, jako to vyšehradské. Ta se nacházela na rozích a břitech bastionů. To zřejmě platí i o roztockém orlovi (teorii Poříčské brány nemůžeme stoprocentně vyloučit, ale jeví se velmi nepravděpodobná - tvar kamene za zády orla napovídá, že byl umístěn spíše na špici (břitu) bastionu, dále je tu ono rozdílné datování). Podoba s vyšehradskými kamennými plastikami je značná. Otázkou zůstává, jakou podobu měla výzdoba z rohů bastionu (tedy zda neobsahovala český znak – jako plastika z Hylvátské usedlosti). Zdá se, že obě plastiky prodělaly podobný osud, ale zřejmě v různých časových obdobích (což zřejmě vylučuje přímou souvislost při jejich přemístění z pražského opevnění na místa současného výskytu).

Do galerie jsem kromě několika obrázků orla a plastik vezděných do podezdívky zařadil pro srovnání znovu i jedno foto vyšehradského orla a lvů. Kolega O. Filip zaslal do jedné z minulých diskuzí odkaz na foto hylvátské plastiky ve srovnání s postavami, což umožňuje udělat si představu o velikosti plastiky. Dovolil jsem si ji pro větší pohodlí publika přidat také do galerie.

A ještě jedna věc na závěr - za ochotu při poskytování informací díky pracovníkům Středočeského muzea v Roztokách i současnému majiteli vily.
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2016-06-29
14 Photos - View album
Add a comment...

Post has attachment
Chodovská tvrz

Opevněná stavba, o níž dnes bude řeč, stávala kdysi pěkný kus cesty od Prahy. Pak ji město pohltilo, a to dost drastickým způsobem.

Vodní tvrz na Chodově pochází pravděpodobně ze 13. stol. Historici tak soudí podle nálezů jakýchsi keramických střepů, takže jde pouze o hrubý odhad. Kdo ji stavěl a kdo ji zpočátku vlastnil, není známo. Prvními doloženými vlastníky tvrze jsou ve 14. stol. křižovníci z řádu Strážců Božího hrobu, kteří tehdy sídlili na Zderaze (o tomhle místě uslyšíme v některém dalším příspěvku).

Za husitských válek tvrz patřila pražské obci, pak střídala majitele, většinou z řad nižší šlechty. V 70. letech 17. stol. ji získali benediktini, pak opět šlechta... Po 2. sv. válce zde byl státní statek. Nyní je tvrz opravena do mírně sterilní podoby (jako dnes všechny podobné stavby) a slouží jako kulturní dům a galerie.

Tvrz měla původně kruhový půdorys a nad vstupem věž (v článku na webu Hrady.cz se naproti tomu mluví o dvou věžích). Tvořila ji obvodová hradba (něco přes 30m v průměru), k níž byly zevnitř „nalepeny“ budovy. Ty se postupně spojily v jednu stavbu, podobně jako u tvrze v Roztokách, o níž jsme už psali. Někdy na přelomu 17. a 18. stol. byla část tvrze zbořena a tím vznikl dnešní vstup do dvora. Gotická tvrz se měnila v barokní zámek. Původní gotický vstup, u něhož je můstek, se dochoval. Věž bohužel ne, ta byla zbořena v 19. stol., kdy si majitelé z řad zbohatlíků, čerstvě povýšených do šlechtického stavu, řekli, že mít na zámku věž je hloupost (tak se mi nějak vybavuje film „Konec starých časů“...). Zámeček získal klasicistní podobu. Okolo tvrze postupně vznikaly hospodářské budovy, které vydržely až do 70. let 20. století, kdy byly bezohledně zbořeny kvůli výstavbě silnice. Tvrz samotná podobnému osudu unikla zřejmě jen tak tak... Poté se do jejího sousedství nastěhovaly obludné paneláky. V minulosti se u celého komplexu nacházel rybník, který už byste marně hledali. Celé okolí dříve údajně bývalo velmi vlhké a proto nebyl problém s napájením vodního příkopu tvrze, který dnes existuje pouze jako příkop suchý a pouze u části stavby. Při rekonstrukci byly citlivě zachovány (nebo spíše znovu odhaleny) fragmenty gotického vstupu. Do galerie jsem kromě fotek ze současnosti zařadil i malbu z 19. stol., kterou jsem si vypůjčil na webových stránkách tvrze, dále pak dvě fota ze zmíněného webu Hrady.cz – na první z nich je tvrz na počátku 20. stol. a druhé je ze 70. let. Je na nich zřetelně vidět míra devastace, kterou tvrz za toto období prošla. Na internetu je k vidění i hezké album dalších dnes už historických fotek tvrze a jejího okolí (odkaz je http://chodov.8u.cz/?page_id=293#prettyPhoto . O kvalitách doprovázejícího textu, plného gramatických chyb, se raději rozepisovat nebudu.)Chodovská tvrz

Vodní tvrz na Chodově pochází pravděpodobně ze 13. stol. Historici tak soudí podle nálezů jakýchsi keramických střepů, takže jde pouze o hrubý odhad. Kdo ji stavěl a kdo ji zpočátku vlastnil, není známo. Prvními doloženými vlastníky tvrze jsou ve 14. stol. křižovníci z řádu Strážců Božího hrobu, kteří tehdy sídlili na Zderaze (o tomhle místě uslyšíme v některém dalším příspěvku).

Za husitských válek tvrz patřila pražské obci, pak střídala majitele, většinou z řad nižší šlechty. V 70. letech 17. stol. ji získali benediktini, pak opět šlechta... Po 2. sv. válce zde byl státní statek. Nyní je tvrz opravena do mírně sterilní podoby a slouží jako kulturní dům a galerie.

Tvrz měla původně kruhový půdorys a nad vstupem věž (v článku na webu Hrady.cz se naproti tomu mluví o dvou věžích). Tvořila ji obvodová hradba (něco přes 30m v průměru), k níž byly zevnitř „nalepeny“ budovy. Ty se postupně spojily v jednu stavbu, podobně jako u tvrze v Roztokách, o níž jsme už psali. Někdy na přelomu 17. a 18. stol. byla část tvrze zbořena a tím vznikl dnešní vstup do dvora. Gotická tvrz se měnila v barokní zámek. Původní gotický vstup, u něhož je můstek, se rovněž dochoval. Věž bohužel ne, ta byla zbořena v 19. stol., kdy si majitelé z řad zbohatlíků, čerstvě povýšených do šlechtického stavu, řekli, že mít na zámku věž je hloupost (tak se mi nějak vybavuje film „Konec starých časů“...). Zámeček získal klasicistní podobu. Okolo tvrze postupně vznikaly hospodářské budovy, které vydržely až do 70. let 20. století, kdy byly bezohledně zbořeny kvůli výstavbě silnice. Tvrz samotná podobnému osudu unikla zřejmě jen tak tak... Poté se do jejího sousedství nastěhovaly obludné paneláky. V minulosti se u celého komplexu nacházel rybník, který už byste marně hledali. Celé okolí dříve údajně bývalo velmi vlhké a proto nebyl problém s napájením vodního příkopu tvrze, který dnes existuje pouze jako příkop suchý a pouze u části stavby. Při rekonstrukci byly citlivě zachovány (nebo spíše znovu odhaleny) fragmenty gotického vstupu. Do galerie jsem kromě fotek ze současnosti zařadil i malbu z 19. stol., kterou jsem si vypůjčil na webových stránkách tvrze, dále pak dvě fota ze zmíněného webu Hrady.cz – na první z nich je tvrz na počátku 20. stol. a druhé je ze 70. let. Je na nich zřetelně vidět míra devastace, kterou tvrz za toto období prošla. Na internetu je k vidění i hezké album dalších dnes už historických fotek tvrze a jejího okolí (odkaz je

http://chodov.8u.cz/?page_id=293#prettyPhoto

o kvalitách doprovázejícího textu, plného gramatických chyb, se raději rozepisovat nebudu.)
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2016-06-25
14 Photos - View album
Add a comment...

Post has attachment
Cihelná a Jeruzalémská brána (Vyšehrad)

V severní části vyšehradského opevnění bývala odedávna brána zvaná Jeruzalémská. Po přestavbě na bastionovou citadelu tohle jméno převzala brána či spíše branka, vedoucí směrem k Podskalí a Novému Městu. Právě tudy vedla ona táborská silnice, zmiňovaná v příspěvku o Táborské bráně. Všechny zdroje se shodují v tom, že brána měla charakter spíše poterny, než pevnostní brány. Vedla nedokončenou kurtinou mezi bastiony 33 a 38, blízko boku bastionu 33. Proč nedokončenou? Hliněný násyp hradeb nebyl v době jejich výstavby dokončen a trvalo víc než století, než k tomu došlo. V galerii najdete obrázek Vincence Morstadta (1802-1875) „Panorama Prahy z Vyšehradu“ z (okolo r. 1830). Nás na tomto místě zajímá proto, že je na něm vidět silnice, směřující po svahu k Jeruzalémské bráně a hlavně ona „obnažená“ konstrukce hradební zdi. Pravidelní čtenáři si snad upamatují na příspěvek o hradbách Pohořelci, na kterých je tato konstrukce, díky nedokončenému záhozu, vidět dodnes. I na výřezu z Jüttnerova plánu (rovněž v galerii) jsou vyznačena místa bez dokončeného záhozu – tyto úseky poznáte podle malých čtverečků přilepených na vnitřní stranu hradby – znázornění nezasypaných pilířů hradební zdi. Pro lepší orientaci jsou tyto úseky označeny modrými šipkami. Jedná se o celou kurtinu, část půlbastionu č. 38 a atypický ravelin, „přilepený“ dodatečně ke kurtině.

Cihelná, Pražská, Chotkova či Nová – to všechno jsou jména jediné brány, která v letech 1841-2 nahradila Jeruzalémskou bránu (Pozor, nezaměnit za novoměstskou Novou bránu...). Silnice, která vedla úvozem z Jeruzalémské brány, byla velmi strmá. Formani, kteří tudy projížděli, podávali stížnosti na nebezpečnou cestu a dokonce žaloby. Proto byla z popudu Karla Chotka, nejvyššího českého purkrabího a iniciátora mnoha staveb, které zvelebily nejen Prahu, ale i ostatní česká města, zřízena nová, mírně stoupající silnice, vedoucí průrazem v kurtině, kde pak byla vystavěna brána nová, empírová. Je to tedy nejmodernější dochovaná brána pražského opevnění. Stará brána byla zazděna. Cihelná brána vede středem kurtiny na atypický ravelin před kurtinou, na kterém se cesta stáčí a vychází z ravelinu jeho východním bokem, pod bastionem 33 se pak stáčí do Podskalí. Pozůstatky Jeruzalémské brány jsou dodnes patrné v kurtině, stejně jako zbytky úvozu ve skále.

Autorem plánu brány byl npor. Johannes Weis. Brána je napojena na spojovací chodby kasemat (o těch někdy příště), kromě vchodů do těchto galerií obsahuje místnosti pro stráž, schodiště do prvního poschodí a krakorce pro uchycení dřevěné podlahy, která měla bránu v případě potřeby rozdělit na dvě patra. Horní patro mělo v případě obléhání sloužit k ubytování 60 mužů posádky (na Vyšehradě se totiž nenacházely žádné kasárenské objekty, posádka byla ubytována na Novém Městě). Dřevěná podlaha nebyla do brány nikdy osazena. V průjezdu brány najdeme drážky pro upevnění fošen, pomocí nichž bylo možno vrata zasypat zevnitř umělým závalem, aby bylo zabráněno jejich prostřelení či vyražení.

V Cihelné bráně byla svého času malá, ale docela pěkná expozice, věnovaná vyšehradské pevnosti (otevřena v r. 1993). Teď už ji tam nehledejte. Lidé, prodávající vstupenky do kasemat, jen krčí rameny: „To už tu není...“ Proč v téhle zemi všechno, co se začne dařit, skončí v nějaké žumpě?
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2016-06-24
15 Photos - View album
Add a comment...

Post has attachment
Táborská brána (Vyšehrad)

O Táborské bráně jsme se zmínili v minulém příspěvku: leží v kurtině hornwerku, vysunutého z Vyšehradské citadely směrem k pankrácké pláni. Svůj název má podle „táborské“ silnice, která vedla z Prahy do Tábora a procházela ven z města právě Vyšehradem. To není nijak neobvyklý způsob pojmenování – v mnoha městských opevněních (ať barokních či starších) mají či měli „Pražskou“, „Hradeckou“, „Jaroměřskou“, „Táborskou“… etc. bránu - podle toho, ke kterému městu směřovala.

Brána je tvořena jednopatrovou hranolovou věží s průjezdem (vedle v kurtině proražený průchod pro pěší je až z nové doby a s bránou jako takovou nemá nic společného). V patře věže jsou tři místnosti – střelecká galerie, z níž vedou 4 střílny skrz průčelí brány, strážnice a místnost velitele stráže. Přístup do patra je vnějším krytým schodištěm na boku věže. Uvnitř průjezdu je masivní kamenná drážka, sloužící dříve údajně ke spouštění padací mříže. Vrata pocházejí z 19. stol. a jsou opatřena pěchotními střílnami.

S touhle bránou je potíž. Neví se, kdy byla postavena. Tak bývá někdy označována jako raně barokní, jindy pozdně renesanční, eventuálně jako nějaký hybrid... Obsahuje totiž prvky obojího – jedná se o věž, což by hovořilo pro renesanci, na druhou stranu stavba nepřevyšuje výrazně okolní hradbu, což je charakteristické spíše pro brány barokní. Těm ostatním branám v bastionovém opevnění se ale vůbec nepodobá. Jako rok stavby se běžně se uvádí r. 1655, ale to je spíše dohad, podle toho, kdy bylo stavěno vyšehradské opevnění. Kovová cedule na bráně je opatrnější, píše se na ní „kolem roku 1655“... My ale víme, že hornwerk existoval už před výstavbou bastionového opevnění (viz minulý příspěvek). Existuje sice předpoklad některých historiků, že byl bez brány, ale logičtější je mínění jiných, a sice, že bránu měl – právě Táborskou. To by její vznik posouvalo minimálně někam do období třicetileté války. A vysvětlovalo její renesanční prvky. Pro srovnání přikládám do galerie dvě fota, která jste už možná viděli v příspěvku o Říšské bráně – je na nich stará, z rudolfínské doby pocházející brána Strahovská. Značná podobnost mezi oběma stavbami asi nebude čistě náhodná.

V době po zrušení pevnosti brána plnila úlohu "akcízu" a byla za tím účelem opatřena uzavíratelnou předsunutou mříží - na starych fotografiích v galerii je tato mříž patrná.

U brány stával na vnější straně kurtiny maličký domek, přilepený k hradbě. (Viz černobílé foto z minulého příspěvku.) Snad pozůstatek symbiózy chudinské zástavby a zrušeného opevnění. Bylo to skutečně malebné místo. Přežil r. 89 (a to o hodně), pak najednou zmizel, místo něho jen rumiště. Pokud se dobře pamatuji, zbořil ho nějaký dobytek, který si chtěl na uvolněném místě postavit něco hezčího – třeba kostku ze skla, nebo něco ve stylu podnikatelského baroka. Úřady to zatrhly, ale chaloupka už byla pryč... (Pamatuji se na to matně, nepodařilo se mi dohledat zpětně nějaké články apod., pokud někdo má nějaké přesnější údaje, fotky apod., dejte vědět v diskusi...)
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2016-06-22
12 Photos - View album
Add a comment...

Post has attachment
Vyšehrad – hornwerk

Hornwerk, česky rohová hradba, je obranný prvek, tvořený dvěma půlbastiony spojenými kurtinou. Jedná se o předsunuté opevnění, vysunuté před hlavní obrannou linii. Líce půlbastionů se nacházejí na vnitřní straně těchto „rohů“. Vše je patrné z mapy v galerii. Hornwerky nestály pouze jako součást bastionového opevnění, ale používaly se i k zkvalitnění starších, středověkých hradeb. Fiktivní příklad takového použití je rovněž v galerii, obrázek pochází ze zde již kdysi zmiňované knihy European weapons and warfare 1618-1648 (hornwerk je na obrázku kombinován s ravelinem). Někdo by se mohl zeptat, proč vytvářet takové na první pohled bizarní tvary a používat nějaké půlky bastionu, místo bastionu celého. Odpověď je snadná – použitím půlbastionů bylo docíleno toho, že okolo rohové hradby není žádné „hluché místo“, které by nebylo pokryto palbou. Obránci pevnosti totiž nestříleli kolmo dolů z hradby na svém úseku (to by se vystavovali palbě nepřítele), ale svou palbou kryli úsek vedlejší. Z plánku s vyznačenými hlavními směry palby (zelené šipky) je už všechno dobře patrné – půlbastiony se kryly navzájem v prostoru před spojovací kurtinou, jejich vnější boky byly kryty palbou zezadu, z bastionů vlastní citadely.

Také Vyšehrad má svůj hornwerk, který leží vysunut směrem na pankráckou pláň před samotnou pevností. Tento obranný prvek vznikl původně shora popsaným způsobem – jako vylepšení středověkého opevnění zřejmě v době třicetileté války. Je tedy nejstarší dochovanou částí pražského bastionového opevnění. Původně byly zdi nižší a byly postaven z kamene – to je dobře patrné obzvláště na severním půlbastionu. V době budování bastionového opevnění byl hornwerk zvýšen nástavbou z cihel. Tento předěl mezi kamenným a cihlovým zdivem je na fotografiích dobře vidět. Z výřezu z Jüttnerova plánu je patrné, že na hornwerk byl napojen trojboký ravelin, ovšem jen v zemním provedení (nebyl obezděn). Dále za povšimnutí stojí pětiboká reduta s třemi stanovišti pro děla v rozích stavby. Také pouze v zemním provedení. Do galerie jsem zařadil rovněž obrázek Priamiho návrhu na opevnění Vyšehradu - hornwerk je na něm zcela oddělen od citadely a před ním se nachází sypaná korunní hradba (opevňovací prvek, tvořený zpravidla dvěma půlbastiony a bastionem, takže shora má tvar "koruny"). Dále je součástí galerie i krásná starší černobílá fotografie, focená z patra jednoho z domů před Vyšehradem, na níž je rovněž hezky vidět předěl mezi různými druhy použitého zdiva. Foto jsem sprostě ukradl z webu "Vyšehradskej jezdec" (mimochodem, kdo neznáte - vřele doporučuji, jsou to moc zajímavé stránky...)

V kurtině hornwerku se nachází Táborská brána – abych příliš nenatahoval text, bude jí věnován samostatný příspěvek, stejně jako některým omylům, které o tomto kusu opevnění kolují inaternetem.
PhotoPhotoPhotoPhotoPhoto
2016-06-22
15 Photos - View album
Add a comment...
Wait while more posts are being loaded