Profile cover photo
Profile photo
Petr Konečný
125 followers -
Fotograf nadšenec :)
Fotograf nadšenec :)

125 followers
About
Petr's interests
View all
Petr's posts

Post has attachment
Photo

Post has attachment
Pustevny in Beskydy Mountains (Czech Republic).
Photo

Post has attachment
National park Góry Stolowe in Poland
Photo

Post has shared content
Muhehe, pravda!

Post has attachment
Gotta watch! I'm the bad guy! 
Photo

Post has attachment
Muhehe :-) 

Post has shared content
Přátelé, kamarádi, známí i neznámí, pro změnu bych rád sdílel něco méně veselého, ale možná že i tak zajímavého. A hned na začátek bych vás rád požádal o další sdílení, aby se to dostalo pokud možno mezi maximum lidí..

O co jde. Před pár dny jsem narazil na blog "Autíček Jeníček", který si už několik let píše máma několika autistických dětí, přičemž v nejtěžším stádiu je její syn Jenda. Na blog jsem narazil, když jsem hledal nějaké informace o využití iPadu u lidí s různými druhy postižení, a postupně jsem prolistoval i některé ostatní články, ze kterých, upřímně řečeno, není člověku úplně do smíchu.

Každý z nás asi tuší, že nějaký autismus existuje a že to není nic příjemného (jako celá řada nemocí či postižení), ale současně máme v podvědomí spíše "filmové" příklady jako je "Rain Man" s Dustinem Hoffmanem nebo "Mercury" s Brucem Willisem. A i když to jsou skvělé filmy, těžko mohou divákům byť jen přiblížit každodenní realitu života a starosti takových lidí a především jejich okolí.

Ani z daleka jsem nepřečetl celý blog; příspěvků tam je několik set (autorka někdy píše i několikrát denně), ale už z několika prvních článků je vidět společný jmenovatel: nekonečný každodenní boj o každé slovo, jídlo nebo pohlazení. Nekonečná láska a snaha věnovat dětem každou volnou chvilku, i když pokrok je minimální a prognóza nejistá. A současně s tím i nekonečná bolest a marnost, kterou musí denně prožívat (a sdílet bohužel převážně jen s anonymním internetem).

Není to ani situace, kterou občas vídáme v televizi, kdy se rodiče starají např. o ochrnuté dítě (od narození nebo po havárií), co se na rodiče usmívá z nemocniční postele; v případě Jendy se skutečně jedná o každodenní boj, protože se aktivně a intenzivně brání komunikaci, hračkám, jídlu, pohlazení a téměř neustále ječí, brečí, hází věcmi nebo nadává (často i bez znalosti skutečného významu slov). A nejen na cizí lidi, ale i na sourozence a především na vlastní mámu.

Přiznám se, že něco tak depresivního jsem už dlouho nečetl a osobně vůbec nechápu, že se z toho Amélie (autorka) po dvou dnech nezhroutila nebo nezačala každý den zapíjet antidepresiva alkoholem. Nejen že dnes a denně prožívá nekonečný boj s v podstatě neléčitelnou nemocí (a de facto s vlastními dětmi), ale současně nemá žádnou oporu ani šanci na jakýkoliv odpočinek. Manželství se už léta rozpadá a je spíše formální, sama byla minulý rok v nemocnici s těžkou žilní trombózou a dodnes jí bolí každá pohyb, a předpokládat nějakou smysluplnou podporu státu je samozřejmě bláhové. I nejpalcovější titulky o krizi, volbách či restitucích jsou vedle těchto problémů směšné, a chtěl bych v podobné situaci vidět známé ukňourané "attention whores" jako je Bartošová nebo Hanychová, které se pravidelně sesypávají (a lezou s tím do televize) i zcela bez důvodu.

Pokud vím, zatím jsem nic podobného nedělal, ale tentokrát bych vás všechny rád požádal o sdílení toho statusu (nebo alespoň odkazu) a případně jakoukoliv možnou pomoc zmiňované rodině. E-mail, hračku, hlídání, peníze; možností je celá řada a věřím, že něco v rámci tohoto "crowdsourcingu" každý z nás vymyslí. 

Nechci to pojímat nijak oficiálně, zakládat sbírky, vytvářet skupiny, alarmovat neziskovky nebo to dávat někam na Indiegogo či Kickstarter (byť by si "nakopnutí do nového začátku" zasloužili); rád bych tu výzvu a informaci o možné pomoci jednoduše rozšířil mezi maximum lidí, a co z toho nakonec konkrétně vyplyne se zkrátka "uvidí".

Moc děkuji za pozornost i za každé "kliknutí"
Honza Rylich

Post has attachment
Photo
Wait while more posts are being loaded